„Je obtížné dosáhnout ducha skutečné spolupráce, dokud jsou lidé lhostejní k pocitům a štěstí druhých.“ Dalajláma
Nedlouho jsem absolvoval pohovor s uchazečkou o franchisu renomovaného českého gastro konceptu. Byla ohromena, že není obvyklé, z měsíčního obratu 1.000.000 Kč, získat pro sebe čistých 350-400tis. Kč. Rozhodla se v cestě ze zaměstnanecké šedi nepokračovat, dozněla přesvědčení, že franchisa je „dřina“ a její 7 KROKŮ K FRANCHISE (blíže hledejte na www.chcifranchisu.cz) nebyly (prozatím) naplněny.
„Musím pracovat“?
„Ano, musíte“. V předchozích článcích jsem objektivně vyvracel teorii pasivního příjmu v retailu. Přidám-li, v mém dětství hojně užívanou formulku „bez práce nejsou koláče“, pak je zcela evidentní a žádoucí, aby franchisant v businessu pracoval. Jako odpovědný hospodář, jako příkladný leader, jako kontrolor kvality produktů a služeb, jako metodik, jako psycholog kooperace zaměstnanců, jako údržbář, jako uklízeč, jako řidič a dopravce čehokoliv z bodu A do bodu B, jako účetní junior ad. Tyto role mají jednoho společného jmenovatele, aby jakýkoliv sdílený business fungoval. Franchisant.
Otázka za milon
„Dokážete zaručit, že neprodělám?“ Pravděpodobnost, že taková nebo obdobná otázka zazní při prvním interview, je vyšší jak 80%. O čem to vypovídá? Nikoliv o podnikatelské negramotnosti těch, které franchising zajímá (vesměs jimi jsou stávající podnikatelé, nebo korporátní střední a vyšší management, který zná principy businessu, resp. „co“ je vstup a jaký lze očekávat výstup), ale o falešném pocitu bezpečí, snaze navozelého ducha „vedení“, který omluví možný neúspěch. A právě o tomto franchising rozhodně není. Být franchisantem znamená, svébytné, každodenně-odpovědné rozhodování se při zachovalém dodržování správných postupů prokazatelně ověřených franchisorem.
Franchise guide
Pokud by každý jeden z nás pracoval v takové pozici, ve které je dispozičně dobrý (obchodník, malíř, právník, instalatér, kuchař) a byl by právě v tom, v čem nad ostatními vyniká systematicky rozvíjen, vzděláván, motivován a podporován, stal by se nevyhnutelně uvěřitelným dodavatelem všech, kteří jeho službu žádají. Stal by se průvodcem (guide) a směrovatelem oborovým turistů, a to z nezpochybnitelných osobních zkušeností.
Česká obec franchiskingu potřebuje průvodce, potřebuje odborné směrovatele. Koncepty vznikají a zanikají, franchisový manažeři přicházejí i odcházejí. Princip sdíleného podnikání ale zůstává po desetiletí stále stejný.
